Ač jsem tuto myšlenku rozepsal pár hodin po události, která hýbe už nejen Francií a Evropou, ale celým civilizovaným světem, nechtěl jsem ukvapeně vypustit něco - co by tzv. jen přilévalo olej provokace do ohně tragédie.
Stačilo se však v tu chvíli podívat na www.charliehebdo.fr a ztotožnit se s JE SUIS CHARLIE, které začalo sjednocovat nejen Francouze, ale minimálně Evropany, když jej nejen na internetu, ale i v reálném životě postavili jako štít za svou společnou identitu.
Ač se to někomu může zdát infantilní, a od politiků populistické nastavovat se takto objektivům jako cíl - je to docela pěkný obraz vzdoru a odvahy postavit se za oběti intolerance a teroru. CHARLIE ... je teď totiž jasným reprezentantem svobody slova i myšlení. Proto jsem si dovolil satiricky parafrázovat francouzkého filozofa René Descartese s touto identitou takto:
Byť je to jen hra se slovy a jejich významy, může opět někoho urazit svým osobním výkladem a reakcí se může opět stát pomsta. Ale za co? Za to že jsme? Stačilo by namísto aktuálního CHARLIE napsat ČLOVĚK nebo ŽIVÝ a provokaci vůči věřícím v Alláha si odpustit - ale to by byla rezignace na naši identitu, která je založena na kritickém myšlení a toleranci k názorům i přesvědčení druhých.
Proto by humor a SATIRA měla být naše ŠÁRIA, tedy právo se beztrestně zasmát všemu, co je k smíchu. Výborně toto téma uchopila Iva Pekárková v článku ... o nebezpečném humoru, kde humor byl povýšen na nejúčinější zbraň. A protože nejlepší je začínat od sebe, když Iva nemohla ... tak to zkusím třeba touto k®ávovinou Nahota:
Když chceš chodit naostro,
odstěhuj se na ostrov!
Ať jsi muž, anebo žena,
nechoď nikde obnažena.
Já si totiž myslím,
že až tě sbalí muslim,
všechna ta Tvoje nahota
bude jedna kalhota.
