Ó pouštění

(... poslední má K®ÁVOVINA ...)                                                                                                                     

Dana Tichá

Pouštíš si jiné tak nahlas, 
že mě tím v sobě opouštíš 
a já zůstávám jak mamlas 
opuštěn na poušti 
samoty, 
jejíž síla 
mě svírá 
jako kazajka
Jackova tuláka.

Ať už Ti lásku jiný Jack, či Tom
rozmlátí decibely na atom,
nediv se, že na moll opilý samotou
nechávám Tě bez lásky samotnou,
neb bez Tvého odpuštění
jsem jen kámen opuštěný,
kterého na pusté poušti
síla odpustit opouští.